SERGEJ NIKOLAJEVIČ LAZAREV:

Vzpomínám si, jak můj známý líčil historku o svém přijetí na divadelní fakultu. Před komisi předstoupil mladík a ostýchavě sdělil, že je připraven ke zkoušce. Předseda komise vytáhl z kapsy hodinky a položil je před sebe na stůl.
"Výborně, mladý muži. Když mi teď tyhle hodinky dokážete ukrást před očima všech přítomných, máte vyhráno. Když ne, bude mi líto, ale nezbude nám než se rozloučit."
Chlapec několik vteřin zmateně hleděl na své examinátory a nic nechápal. Bylo však vidět, jaká bouře pocitů zmítá jeho nitrem. A najednou vybuchl:
"Ach tak, vy prevíti! Tady už je samozřejmě všechno koupený a prodaný! Vy máte dohodnuto předem, koho přijmete a koho naopak zkoupete! A teď už máte prachů dost a tak chcete všechny skutečný talenty vyřídit!"
Přiskočil k předsedovi komise:
"Vy jste si určitě nahrabal nejvíc. A budete tu vytrubovat o kráse a o umění. Slušnej člověk by se ale na takovýhle fakultě studovat styděl. Ještě štěstí, že jsem se sem nedostal."
Prudce se otočil a odešel. Členové komise několik minut zkoprněle zírali na dveře. Teprve pak si předseda všiml, že hodinky jsou ze stolu pryč, a všechno pochopil. Chlapec byl přirozeně přijat.

Nebo jiný případ. Před komisi předstoupila kyprá dívka, zrudlá rozpaky. Zkoušející ji poprosili, aby jim zahrála rolnici vezoucí z lesa dříví.
"Představte si, že vaši volci zůstali stát a nechtějí dál. Z téhle základní situace byste měla vyjít."
Vyšla před komisi a začala imaginární voly jemně hladit po hlavičkách:
"No tak, miláčkové, musíme jít dál!"
Po chvíli se tázavě zadívala na zkoušející. Ti jen pokrčili rameny - voli se podle nich ani nepohnuli. Dívka se tedy chopila imaginárního klacku a pokusila se spřežení popohnat. A zase s nadějí v oku tázavě pohlédla na komisi. Komise ukazuje, že voli stojí. Tehdy začala imaginárni voli táhnout ze všech sil. A opět se stejným výsledkem. Adeptka se na okamžik zamyslela, a pak začala nebohým volkům zpočátku tichým hlasem spílat jako starý námořník, až je nakonec na plný hlas zavalila tak vulgárními nadávkami, že ji komise spokojeně zarazila:
"Stačí, voli už jdou," pokyvovali souhlasně hlavami páni examinátoři.

Herec je umělec. Když se začne bát budoucnosti a v hloubi duše se ho zmocní nějaká závislost, není schopen vytvořit roli. Schopnost trvale kontrolovat situaci navenek je schopností vytvořit obraz na jevišti. Není náhodou, že důležitou součástí herecké průpravy ve všech divadelních školách je šerm. Na jedné straně je v něm láska jako nejvyšší akt tvořivosti, kreativity, láska, která není na ničem závislá, na straně druhé maximální kontrola situace na vnější úrovni, a třetím momentem je absolutní vnitřní podřízenost, vyjádřená absencí touhy řídit budoucnost - s vědomím, že jak přítomnost, tak i časy příští utváří a řídí Bůh. Lidé od umění se pokoušejí zbavit závislosti na okolních hodnotách šprýmy, nevázaným humorem a chováním či absurdními, nesmyslnými skutky atd., protože tato závislost snižuje zásoby jejich lásky a schopnost tvořit. My všichni však jsme sami sobě zkušební komisí, která nás neustále - občas neobyčejně tvrdě - nutí zvyšovat vlastní tvůrčí potenciál.

SERGEJ NIKOLAJEVIČ LAZAREV

DIAGNOSTIKA KARMY 3